Všichni posloucháme vlastně hudbu všude. V televizi, rádiu, na internetu, v autě, ve vlaku, v MHD, v autě, v krámu, v posteli, zkrátka kdekoliv .. tak to v pohodě jde většinou na sluchátka. Pouštět si něco přes repro - to už to má své podmínky, omezení, ale …

Já osobně mám rád hlasité reproduktory, když basa zvedá nohavice a virbl se ti probíji do žaludku. To se člověk krásně opíjí skvělým zvukem, ale většinou to nejde trvale. Už takhle si připadám hluchý

Samozřejmě poslech na sluchátka také miluji, akorát, že už nedokážu poslouchat hudbu jako celek a více se věnuji detailům, jednotlivým nástrojům. My po sluchátkách často saháme, když chceme mít zkrátka jistotu detailu zvuku nebo nastavení nějakého efektu. A nebo taky když zkrátka bedny už nemůžete cítit  

Osvědčená pravda u mixů je to, že když mix už nějak nastavíte a solidně to hraje na sluchátka, tak většinou tak skvěle to na bednách zas tak nehraje. 

Takže pro naší práci je pořád zásadní poslech na bedny. Kivi často něco doma ukuchtí a pak se těší, až to nastavíme a pustíme na pořádných bednách. Jojo, hraje to vždycky jinak, než bylo zamýšleno při mixu na sluchátka.      

Ale asi vůbec nejlepší je všechny ty typy a prostředí poslechů střídat a snažit se, aby ten mix hrál všude dobře. Což je, aspoň pro mnohé z nás, často nedostižný ideál. 

Napadá mě, že by tohle zamyšlení šlo zakončit novocitátem:

všude dobře, ve studiu nejlíp