Trefit správné tempo je docela umění. Často začneme něco psát, nahrávat a pak najednou někdo řekne: hele nemělo by to bejt rychlejc? A téměř vše můžete rázem zahodit ... Samozřejmě můžete něco - především midi nástroje zpravidla bez ztráty transponovat. Ale u nahraných audio stop je to trošku problém- zpomalit je nebo zrychlit znamená změna

tóniny, což složité algoritmy různých software to sice umí, ale většinou je to stejně poznat. Navíc nastavené modulační efekty, reverb a delay pak taky nesedí. Sakra, tak co s tím?   

Zpravidla zkoušíme změny tempa hned v úvodu, než začneme nahrávat. Jdeme většinou po sudých krocích (po 2 :-), protože když náhodou zařadíte poloviční tempo, tak někdy bývá problém s dělením BPM na kroky po 0,5. Nejsem psycholog, ale někdy má člověk pořád pocit, že by to mohlo být rychlejší. Rychlost nám většinou sebere vykreslenou figuru nebo srozumitelnost původního zpěvu. Zkrátka zrychlovat je opravdu ošemetné.

Někdy byly zajímavé momenty, kdy jsme se nemohli rozhnodnout jaké vlastně bude to finální tempo. Asi nejvíc nás to potrápilo na skladbě DEJCHEJ, kde má má figura trošku swingovat. No to jsme snad posouvali 10x ! 

Perlička k tempu: všimněte si, když jste někde v obchodním centru, tak v krámech typu Kaufland, Globus mají puštěný hudební podkres, většinou takovou bezpohlavní zvukovou kulisu. Schválně si všimněte tempa. Není ani rychlé (to by jste fakt běželi s nákupním košem a nic nekoupili), ani pomalé (to by jste zase u nákupu usínali...), zkrátka přirozené tempo, tak akorát. Troufnu si odhadnout, že nejčastěji někde mezi 110 -130 BPM. Tak až budete psát nějakou skladbu pro řetězce :-), tak si na to vzpomeňte!