Sdílenou zkušebnu jsme několik let měli a když se ohlédnu zpátky, tak to byla dobrá varianta. Krátce předtím jsme zkoušeli jen cca jednou za měsíc, ovšem za to celý den, a tak jsme si jednorázově zkušebnu pronajímali v tehdejším rockovém klubu Matrix. Pak došlo ke změnám v kapele a nastala potřeba zkoušet častěji. A díky kamarádovi Ivanovi jsme sehnali sdílenou zkušebnu v Dejvicích.
Místo bylo super, slušné parkování, ostraha non-stop, dostupnost taky dobrá. A pro zajímavost - v suterénní části bylo asi 5 dalších zkušeben a zkoušeli tam mimo jiné kapely Mig 21, Žlutý pes apod. My jsme byli ve zkušebně celkem 3 kapely a chvíli trvalo, než jsme si sladili to nejzásadnější - pevný program, kdy která kapela bude zkoušet.
K velkým plusům patřilo to, že k disposici bylo společné PÁčko, takže zpěv a případné samply či smyčky šlo dobře slyšet. Po čase jsme se ovšem potýkali s problémem, že každá kapela si ho nastavovala jinak, někdo si to celé i různě přepojoval a tak jsme někdy trávili dost času tím to spustit podle naší potřeby. Nemluvě o tom, že hlavní mikrofon, díky používání různých zpěváků a jejich "slin", po čase celkem smrděl. (naštěstí nezpívám :-) )
No a pak problém s místem...prostorem. Ač byla zkušebna dost velká, tak ne všichni ctili fakt, že tam nejsou sami. Tři kapely = tři bubeníci = troje bicí. Jo, každej měl svoje a asi to chápu. Nikdo neměl levné škopky, tudíž o půjčování mezi sebou nemohla býti řeč. Nemluvě o jiných sestavách, jinak daných tomech či činelech. Kapitolou další byly aparáty - zejména basistů. V jednom rohu velká sada Marshall, v druhé zas jiná...k tomu se přidali kytaristi se svými komby... nějakej ten klávesák :-) ...shrnuto,sečteno - asi 10 různejch aparátů. Pak velké klávesové stojany, kilometry kabelů různě po zemi... No co si budem povídat...nějak se to prostě po čase vymklo.
Z fajn zkušebny se stal velkej bordel a zmatek. Jedna kapela z náš tří (nebudu jmenovat, ale jsou hodně známí a činní) se projevila dost jako velcí bordeláři, bubeník si dokonce bez dovolení půjčoval naše činely, někdo další jedno z našich kombíček, v odpočinkové části se po nich věčně válely lahve od pití, obaly od jídel...no a také začali neplatit podíl z pronájmu.
Také se stávalo, že některá kapela po nočním příjezdu z koncertu věci prostě nechala narychlo složené tam, kde je napadlo.
Dnes už s úsměvem vzpomínáme třebas na bubeníka z vedlejší zkušebny...často cvičil se sluchátky na uších různé etudy s klikem, takže někdy až 20 minut byl jak zaseklá deska...bum-čvacht-bum-čvacht...pěkně se to neslo vzduchotechnickým tubusem až k nám, až jsme z toho byli na nervy...nebo časté "úplatky" kafem vrátnému alias "panu důležitému", aby nás pustil na parkoviště :-)
Tudíž závěrem asi toto - sdílená zkušebna je super, zejména finančně, ale jen za předpokladu jasných pravidel a úcty kapel mezi sebou.
