Stejně jako je dobré mít k dispozici jiný názor (více článek "Jiný názor"), tak pro skvělý výsledek je dobré měnit poslechová místa (studio, auto, jezevčík, televize … tak i podmínky. Před pár lety jsme ke skladbám občas psali komentář, "hele, nejlíp to zní na sluchátka" nebo "je to jen rychle smíchlý na sluchátka"…Je pravda, že většinou nebude šance dát posluchači

stejné prostředí, v kterém nahrávka vznikala a nechat ho tak vychutnat všechny naše vymyšlené a určitě skvělé detaily. Poslední dobou často měníme sestavy monitorů a jedeme při produkci v monu. Ono se to více schová do sebe a pak opravdu musí přijít na řadu frekvenční ořezy, změny barev a jiné fígle, aby v nahrávce kýžený nástroj bylo slyšet.  Často si ty komenty posíláme mailem, jednou je to ze sluchátek, podruhé z auta a pokaždé vyleze něco jiného. Je pravda, že pak honíme kompromis, aby to hrálo relativně dobře všude. A to nemluvíme o paradoxu komprese. Komprese je prostě všude: koukáme na televizi na internetu, koncerty sjíždíme na Youtube. Zkrátka do finální MP3 se neprocpe x detailů, ale jen to hlavní sdělení. I komprese je umění a pak i vyladit aby hrála i ta mrňavá MP3 je hodně náročné. Stejně to platí určitě u fotografie v novinách a na výstavě. Pořád ale musí nést tu hlavní myšlenku autora. A o to asi jde …