Může člověk, který celý život odborně muziku "zkoumá" a píše kritiky, poslouchat hudbu ještě jako běžný posluchač? A když už kritizuje, může něco zlepšit? Připadá mi, že když kritizuje "odborník", který sám nic netvoří, tak logicky nemůže přinést kýženou zpětnou vazbu, kterou může kapela / autor vzít a podle ní něco v tvorbě změnit. Kivi tomu říká

"Syndrom Spáčilové", což je naše slavná filmová kritička. Z jejích recenzí máte pocit, že si sedne do kina a dychtivě čeká na každou chybu tvůrců. Asi si žádný film moc neužíje. Chudák :-). Zkrátka netvoří, ale jen "boří" ... což není moc přínosné. Samozřejmě, když se dívám na film, tak se i podívám na ČSFD na % hodnocení a jsem moc rád, když objevím nějaký skvělý film, který není úplně na špici hodnocení či ještě níže a mně se líbí. Proto jsou vždy velmi pro nás cenné postřehy, rady, kritika od lidí, kteří již něco dokázali.

Mám možná trošku jiný, ale technicky podobný "syndrom" při poslechu. Dnes už tak snadno neumím poslouchat hudbu vcelku jako před 20 lety, ale spíš jí pořád testuji, rozkládám a analyzuji jednotlivé pasáže, nástroje, zvuky. Pak si třeba uvědomím, že mi uniká např.text, protože se moc soustředím na tu muziku. I když se hudbou prioritně neživím, tak chápu, co znamená deformace z povolání ... a proto je někdy na místě udělat od všch hodnocení a návyků krok zpět a nechat se jen vést pouze instinktem a ne např."cennými" radami ostatních.

Ne teď si vyber posluchači, na tobě přece záleží, ne :-)

A já, Kivi, to "trochu" doplním .... mám v sobě primárně uloženu úctu ke všem tvůrcům všeho druhu. Určitě ale k tomu umím vnímat, když je jakékoliv "dílo" lepší nebo horší kvality. Taky rád cítím určitou míru originality a především nadšení. U zmíněné Spáčilové však potřebnou míru úcty postrádám. Její filmové kritiky čtu často a dost mě kolikrát zarazí. Naopak - doslova balzámem jsou kritiky renomovaného hudebního kritika a publicisty Jiřího Černého. Nejen, že je obrovský znalec muziky (což Spáčilová také - v oblasti filmové tvorby), ale neztrácí vkusnost ani při kritice hudby, kterou tak úplně nepochválí. Tomáš zmínil web ČSFD. Ano, i já jsem z toho čerpám. Ale zásadně nečtu diskuse pod jednotlivými filmy. Velmi často je to bahno. Pod hromadou rádoby odborných vyjádření samozvaných znalců filmu čpí jen neúcta a sebebezviditelnění.

Před nedávnem vyšel v médiích celkem obsáhlý rozhovor, právě se zmíněnou filmovou kritičkou, Mirkou Spáčilovou. A ač byl celý rozhovor výbornej, tak jeho závěr mne jen utvrdil v mém názoru. Paní Spáčilová doslova řekla "na filmech hledám jen chyby, protože nic jiného neumím".

A poslední "kapka" : Zajistě jste zachytili nový film o Freddiem Mercurym...Bohemian Rhapsody. Je to doslova fenomén dneška, neznám nikoho, kdo by ho nechválil, dokonce jsou tací (i já, Kivi), kdo ho viděl v kině dvakrát. Na ČSFD má cca 94% a je tam třetí nejúspěšnější film. Prostě parádní film se super hereckými výkony a muzikou. A paní Spáčilová ? Ta ho dost strhala a na závěr ho ohodnotila mrzkými 60%.