Ano, je pravda, že jsem psal texty, tedy hodně dříve. Teď už jen výjimečně. A taky jsem hlavně ,v pozdější době, nechtěl, aby to bylo v textech vždy prvoplánovaně o lásce, kde jsou v každé druhé milostné písni taková ty oprýskaná slova, obraty  (sen, láska, srdce, déšť, touha, pocit, do vlasů, vina a tak ). I když výjimka potvrzuje pravidlo: třeba takové

U hudby, kdy člověk skládá a přitom má na pozadí myšlenek nějakou prožitou událost, tak takových písní, nápadů, demáčů mám složeno opravdu docela hodně. Samozřejmě, že v době od 16-ti do 20-ti let, tak tam to byla především nenaplněná nebo nějaká smutná až tragická láska, samé mollové tóniny, pomalá tempa. Pamatuješ Kivi na v tu dobu naše první (s)hity "Neviditelná" nebo "Srdce plné tísně" ) ? (pamatuju pamatuju,taky jsme pak dospěli a píseň nazvali "Srdce plné plísně") :-)

Je pravda, že ono to ani jinak nejde, kór když se ještě považuji duší za romantika .     

Ono je to taky těžké, když jsem začínal s muzikou na Beatles, kde je  téměř (především v raném období) každá skladba o lásce. Pak, když člověk běží životem, tak třeba při partnerské krizi lezou z tebe smutné balady jedna báseň. Sakra, teď si uvědomuji, že asi nemáme ve svém repertoáru nějakou milostnou vypalovačku  A taky mi vždy šlo líp popisovat abstrakci než reálný příběh. Takže jak Kivi říká, oba nás zajímá spíše lyrika než epika.  A jak píše Kivi ve svém článku, že už se vyčerpal psaním pro milostné písně pro někoho, tak to já, když se podívám, tak pro každou svou osudovou ženu jsem složil i pár těchto písní. Takže do budoucna to tak úplně nevylučuji, i když, kdo ví